Informace o LDSO do kroniky

Lesní hospodářský celek Lesní družstvo svazu obcí s.r.o.
Březské byl původně historickým majetkem rodu Hauqwitzů z Náměště nad Oslavou.
V rámci majetkových úprav pozemkové reformy z roku 1930/?/ přešel rukou
nerozlučnou do vlastnictví obcí Křoví, Březské, Bezděkov, Vlkov, Níhov,Osová
Bítýška a Záblatí.

Po dlouhých letech nuceného válečného hospodaření, pozdější
správy JZD a Státních lesů došlo v roce 1996 nařízením vlády k navrácení
majetku. V roce 2015 hospodaří Lesní družstvo svazu obcí na celkové výměře
676,80 ha lesní půdy.

V krajině velkobítešska zůstal les jen na místech, které
nebyly vhodné k zemědělskému užitku. Tedy místech svažitých, podmáčených nebo
kamenitých a vysychavých. Průměrná zásoba dříví na 1 ha činí jen 279 m3 dříví,
přičemž v centrálních částech Českomoravské vrchoviny dosahuje průměrná zásoba
cca 600 m3 na 1 ha.

Nejrozšířenějším lesním typem jsou živná stanoviště
středních poloh /37%/ odpovídající v původních lesích bučinám, následované
oglejenými stanovišti středních poloh /20%/, která v původních lesích
odpovídala vodou kyselým dubovým jedlinám. Rozšířené jsou i kyselé bučiny
středních poloh.

V hospodářských lesích převažuje smrk ve špatném zdravotním
stavu. Dlouhotrvající sucha, nevyrovnané srážkové úhrny, extrémní vlny veder
společně s infekcí houbových chorob předurčenou živností stanoviště, způsobují
v lesích rozsáhlé kůrovcové kalamity stíhané sekundárními kalamitami větrnými.

V roce 2005 se hospodářství Lesního družstva svazu obcí
vydalo cestou tzv. přírodě blízkého obhospodařování lesů. Došlo k vyloučení
plošných holosečí, smrk se obnovuje přirozenou obnovou a do lesů jsou uměle
vysazovány jedle, buky, javory a dub zimní. V umělé obnově lesa je smrk
nahrazován ponejvíce modřínem a borovicí, které nejsou tolik náchylné ke
klimatickým stresům. Les pěstujeme převážně jako smíšený.

Nově zbudované lesní školky slouží k pěstování sazenic ze
semen původních starých stromů a roční produkce činí cca 100 tis. ks sazenic,
což odpovídá obnově 10 ha lesa.

Celkové vnímání lesa je mimo produkci dřevní hmoty
orientováno na společenské funkce lesa. Nově jsou budovány studánky,
odpočívadla, sakrální památky a vysazovány aleje.

Největším problémem současného pěstování lesa je přemnožená
spárkatá zvěř. Desetinásobné stavy zvěře, narušená zemědělská krajina
pěstováním výnosových plodin na scelených lánech společně s politickou nechutí
tenhle stav účinně řešit, nutí pěstitele lesa ročně vynakládat milionové
položky na ochranu lesa. Nezbývá než věřit, že přerodem myšlení a zodpovědným
přístupem, napraví tenhle neutěšený stav generace budoucí.

Cestu k samostatně tvořivému a přirozeně se obnovujícímu
smíšenému lesu v duchu přírodních zákonů si lesy v okolí velkobítešska
zasluhují.

Jiří Nohel - hajný