Komentář k materiálu NÁVRH TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ NA MAJETKU ve správě LDSO s.r.o. a

Komentář k materiálu NÁVRH TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ NA MAJETKU ve správě LDSO s.r.o. a proběhlé pochůzce 26.2.2025 po lesích LDSO s.r.o. za doprovodu lesního správce pana Jiřího Nohela.

Tento komentář byl sepsán na základě žádosti pana Jiřího Nohela a vyjadřuje zcela nezávislé a svobodné stanovisko autorů.

Návrh trvale udržitelného obhospodařování lesů na majetku ve správě LDSO s.r.o. (dále „Koncepce“) rekapituluje historické souvislosti vedoucí ke kalamitním událostem v polovině druhého decenia tohoto století. K tomuto komentáři je třeba dodat, že klíčovým faktorem plošného rozpadu lesních porostů na obhospodařovaném majetku je kromě negativní vodní bilance spojené s probíhající klimatickou změnou, také nutriční degradace lesních půd. Tato byla způsobená více než 200 let opakovaným pěstováním stejnorodých jehličnatých, převážně smrkových porostů. Smrky svým opadem přirozeně okyselují prostředí a v půdě tak, zejména ve svrchním organominerálním horizontu, dochází k promývání humusových částic. Tyto částice při procesu přirozené neutralizace kyselin na sebe váží bazické kationty (hořčík, magnézium, vápník), které jsou potom s prosakující srážkovou vodou vyplavovány do hlubších vrstev půdy, kam na ně nedosáhnou mělce kořenící dřeviny, mezi něž patří i smrk. Pokud v půdě probíhá tento proces dlouhodobě, tak z půdy mizí důležité živiny a zůstávají ty toxické (např. volný hliník), které způsobují oslabení stromů, které potom snadněji podléhají dopadům such apod. Symptomatickým jevem, podle kterého je možné tento proces rozeznat je žloutnutí a opad jehličí. Právě meliorační a zpevňující dřeviny dovedou hlubším kořenovým systémem uvést tyto živiny zpět do oběhu a díky rychleji se rozkládajícímu každoročně opadávajícímu listí je zpřístupní i smrku. Z tohoto pohledu je přítomnost melioračních dřevin, vč. pionýrských a přípravných nezastupitelná v tom, že zajišťují koloběh bazických kationtů na staletí dopředu.

Vnímáme někdy rozporuplný pohled lesníků i veřejnosti k většímu podílu břízy bělokoré v lesních porostech v postkalamitní etapě vývoje. Bříza byla v minulosti vnímána jako tzv. plevelná dřevina. Ale časy se mění a dřevozpracující průmysl vnímá, že v příštích třech desetiletích se začne silně měnit nabídka dřevin, přicházejících na zpracovatelský trh. A bříza je jedním z klíčových druhů, které částečně nahradí zpracování smrku. Generální ředitel nadnárodního koncernu Stora Enso na loňské konferenci v Bruselu na půdě Evropské komise prohlásil, že jejich koncern považuje břízu za dřevinu č. 2 hned po smrku a připravuje se na její masivní zpracování (spoluautor komentáře TV se této konference osobně účastnil). Pokud dokážete na vašem majetku pracovat s břízou z hlediska kvality kmene, nemusíte se obávat ekonomického znevýhodnění. Měli jsme možnost navštívit vaše porosty s tvarově velmi kvalitními kmeny, bez poškození, které přinesou silné kulatinové sortimenty do 30 let a pod nimi se bude postupně vyvíjet strukturně a druhově pestrý les s obnoveným tokem živin, zlepšenými půdními vlastnostmi a zvýšenou stabilitou.

Předložená Koncepce představuje stručný postup hospodaření v jednotlivých růstových fázích porostů. Zaměřuje se více na podporu biodiverzity zejména ponecháváním tlejícího dřeva v porostech, což může být kontroverzní téma na úrovni občanů i jejich volených zástupců.

K tlejícímu dřevu je třeba říci, že jeho význam pro podporu biodiverzity je nezastupitelný, ale nikoliv jen v celkovém množství, ale i v charakteru a formě. Na majetku LDSO s.r.o. je dle našeho názoru (bez podrobné analýzy) množství ponechaného dříví k zetlení skutečně dostačující. Vytváří pestrou nabídku mikrobiotopů v rozlišných formách (stojící souše, stojící ulomené pahýly, ležící kmeny, ponechané vývraty apod.) a nedomníváme se, že je dále smysluplné pokračovat v cílené „výrobě“ tlejícího dřeva kroužkováním listnatých stromů. Tlejícího dřeva bude na majetku přibývat dalším odumíráním zbývajících převážně jehličnatých porostů (tento trend se díky působení

klimatické změny nezastaví). A navíc největší biologickou hodnotu má dříví, které vznikne samovolně, postupným odumřením, postupným opadáváním odehnívajících větví a následně pádem nahnilého kmene.

Během návštěvy porostů jsme mohli sledovat, jak odrůstají dřeviny na volných i oplocených plochách a měli tak možnost posoudit i poškození spárkatou zvěří, stejně jako čerstvě provedené pěstební zásahy. Mimo oplocenky je zřejmé silné opakované poškozování nárostů okusem a vytloukáním, což blokuje některé dřeviny v odrůstání. I tak vzniká mozaika porostů, které budou v budoucnu ploškovitě rozrůzněné (různě velké plošky různého tvaru s různým mixem dřevin v různých růstových fázích), což je skvělý předpoklad k diverzifikaci, a tedy budoucí stabilitě lesa. Ve věci postupů výchovy mladých lesních porostů – viz komentář v doporučeních.

V tomto komentáři nehodnotíme ekonomické výsledky, protože jsme nezkoumali hospodářské výsledky ani související dokumentaci k nákladům a výnosům souvisejících se zpracováním kalamity. Tudíž nebylo možné posoudit, zda vytvořená finanční rezerva odpovídá skutečnosti z předchozích období.

Níže uvedená doporučení reflektují velkou změnu, kterou si majetek družstva prošel a jsou formulována jako podpůrná do budoucna.

Doporučení autorů pro budoucí správu lesů:

- Pan správce uvádí, že pro doplnění některých dřevin využije síje. Tam, kde jsou k tomu dobré podmínky, to je dobrá cesta. Pomístně bychom však doporučili i výsadbu, neboť ne všude bude síje úspěšná. Na světlo náročnější vysazené druhy ztrátu na výškovém přírůstu rychle doženou. Doporučujeme tedy zvýšit zastoupení například modřínu opadavého – jednak pečlivou propagací, tam kde je přimíšen a dále dosadbou v místech, kde jsou v obnově menší plošky („oka“), s využitím vyspělejších sazenic. Modřín může být perspektivní dřevina jak pro měnící se podmínky prostředí, tak pro budoucí objemovou i hodnotovou produkci.

- Ve volných ploškách a zejména pokud jsou lokalizovány v oplocenkách s dominantním dubem, doporučujeme doplnit poloodrostky třešně ptačí a javoru mléče. Javor mléč je dle nejnovějších výzkumů nejperspektivnější dřevinou do středních poloh při probíhající klimatické změně. Pokud bude v budoucnu dobře pěstován v zápoji se sousedními stromy (bez ohledu na jejich druh), může vytvořit velmi kvalitní kmeny a zároveň plnit roli stabilizujícího prvku. Mléč podporuje mechanickou stabilitu porostů, rozvíjí biodiverzitu, zrychluje oběh živin (zejména bazických kationtů), které jsou pro zdejší degradované půdy klíčové. Jeho rychlou roztroušenou sadbou lze výrazně zvýšit biologický i ekonomický potenciál zdejších lesů.

- Dlouhodobě se věnovat pěstování břízy bělokoré, zejména pečlivým pozitivním výběrem nejnadějnějších stromů. Za přibližně 30 let lze na majetku dosáhnout dopěstování většího množství kvalitního březového dříví, které může být po vytěžení smrku obchodně velmi úspěšné. Pod břízou poroste navíc další diverzifikovaná generace stabilnějšího lesa stín snášejících dřevin, takže i budoucí obnova bude kombinovaná – s pomístným doplněním hloučků např. chybějících druhů.

- S ohledem na obrovské zatížení lesů v majetku družstva tlakem zvěře, doporučujeme požádat o uznání vlastní honitby nebo alespoň o revizi užívání honitby společenstevní. Tímto krokem by mohlo být myslivecké hospodaření zejména se spárkatou býložravou zvěří svěřeno do péče LDSO s.r.o. a tím by mohly být významně sníženy vznikající škody i finanční náklady na ochranu kultur. Lesy jsou v současné době neúměrně poškozovány, byly vydány přemrštěné prostředky za stavbu kilometrů oplocenek a jinou ochranu proti okusu a ohryzu. Poškozené stromy budou v budoucnu nejenom zdrojem nestability lesů, ale především okrádáte budoucí generace vašich občanů o lepší výnos z lesa a o stabilnější a zdravější prostředí. V honitbě, kterou byste nepronajímali si bude lesní hospodář sám určovat intenzitu lovu a bude to i benefit o pro místní myslivce – nebudou sice v mysliveckém sdružení, ale budou lovit přímo jako lovci s povolenkou v obecní honitbě. Cílem by mělo být dosažení zvýšeného lovu, ale také odstranění hádek o to, kdo jakého srnce střelí nebo nestřelí. Finanční motivace k vyššímu lovu vám také násobně ušetří náklady na ochranu lesa – tedy win-win situace pro občany, zastupitelstvo i les. Tento systém funguje u nás v univerzitních lesích mnoho let a můžeme ho jenom doporučit – místní lidé si myslivosti užijí více než ve spolku, který by si honitbu pronajímal. A navíc – odpovědnost bude na správci lesa – už se nebude moci vymlouvat, že nemá stavy zvěře pod kontrolou. Teď to není výmluva, ale každodenní realita, kterou správce nemůže ovlivnit. To je anachronismus, kdy ten, kdo by měl odpovídat za komplexní péči o les v krajině má jednu složku ekosystému „nepřístupnou“ a rozhoduje o ní někdo jiný, kdo vůbec nemá odpovědnost za hospodářský výsledek firmy a řídí si ji podle svého utilitárního zájmu. Tudíž vlastník by si měl ujasnit co je pro občany (jedná se o obecní majetky) lepší – jestli atavistické uspokojení několika jedinců bodově hodnotnou trofejí visící u nich doma na zdi, nebo zdravé lesy, které přinášejí nejenom ekonomický ale i veřejný užitek. - Rozhodně doporučujeme postupně budovat síť provozních linek pro pohyb lesní techniky (vzdálenost cca 30 m) a soustřeďování dříví, protože s odrůstajícími porosty a s jejich variabilní výškou i smíšením by bez linek docházelo k čím dál většímu poškozování stromů při těžbě, směrování a přibližování dříví. Linky navíc zajistí, že lesní technika bude jezdit jenom po nich a nebude poškozovat půdní prostředí v porostech.

- Po provozně technické stránce si dovolujeme doporučit panu správci provést postupnou systemizaci ve zpřístupnění lesů a také systematičtější práci např. v provozních blocích – přináší to ekonomické výhody při úspoře nákladů a neznamená to unifikaci porostů. Můžeme prostorově systematicky pracovat i ve strukturně diverzifikovaných porostech.

- Taktéž doporučujeme pečlivější práci se sortimentací při výchovných těžbách – těch čeká váš majetek nyní hodně (i když budou s prostorově variabilní intenzitou). Současný trh umí nakoupit např. smrkové výřezy již od 14 cm jako tzv. „slabou kulatinu – KPZ“ za cenu o cca 500Kč/m3 vyšší, než je cena vlákniny. Zde je dle našeho názoru prostor ke zlepšení zpeněžení dříví.

Závěrem si dovolujeme konstatovat, že biologicky jsou vaše lesy na dobré cestě do budoucna – jejich odolnost (resilience – do nekonečna nyní uváděná ve všech lesopolitických dokumentech na národní i evropské úrovni) se zvyšuje a rozhodně převyšuje okolní majetky. Vnímáme, že pro laickou veřejnost nemusí současný stav lesa vizuálně působit uspokojivě, přece jenom byly generace občanů zvyklé na „temný“, jehličnatý les a dnes se utváří spíše světlejší, smíšený les převážně listnatých dřevin. Až odrostou dnešní kultury a nárosty do výšky 5 a více metrů, zmizí současný „nepořádek a prostorová nepravidelnost“, nicméně zdravější a odolnější porosty budou prosperovat. Pokud se tak nestane u vás, tak v okolí už vůbec ne.

Na vašem majetku vznikají pestré, prostorově i druhově rozrůzněné lesy, což je dobrý základ do budoucna. Bude ale třeba změnit i postupy zjišťování stavu lesa pro odvození přesnějších hodnot celkového běžného přírůstu a dalších taxačních veličin. Pro lepší přehled o nastavených pěstebních opatřeních, vývoji jednotlivých dřevin nebo porostů v čase i změně vnějších podmínek, doporučujeme provádět jednoduchá lesnická taxační měření základních veličin, a to alespoň na zkusných plochách. Získáním těchto údajů lze do budoucna lépe přizpůsobit rozhodování lesního hospodáře o budoucích zásazích nebo například těžebních možnostech.

Majetek LDSO s.r.o. prošel za poslední dekádu obrovskou proměnou a s ohledem na naši znalost situace nejenom v ČR, ale i v lesnicky srovnatelné Evropě, jste rozhodně majetkem, který ukazuje novou, odlišnou a hlavně na rychle se měnící environmentální i společenskou situaci racionálně reagující cestu. V provozních otázkách je co zlepšovat, ale koncepčně doporučujeme v nastavené cestě pokračovat, protože jednou může být zmiňována v budoucích učebnicích pěstování lesů jako průkopnická případová studie.

16.3.2025

doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr.

ředitel ŠLP Křtiny, MENDELU

Ing. Tomáš Pospíšil

předseda Pro Silva Bohemica, z.s.