NÁVRH TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ NA MAJETKU ve správě LDSO s.r.o.

NÁVRH TRVALE UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ NA MAJETKU ve správě LDSO s.r.o.

Charakteristika přírodních poměrů:

Lesy ve vlastnictví obcí sdružených v LDSO se nachází na rozhraní kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Tuto oblast ovšem nelze vnímat jako vrchovinu s chladným a na srážky bohatým podnebím. Bezprostředně sousedící Panonská nížina, rozprostírající se od Alp až po jižní cíp karpatského oblouku, předurčuje charakter podnebí a způsob pěstování lesů s ohledem na časté, dlouhotrvající epizody přísušků. V zimních měsících jsou pro změnu porosty silně ohroženy námrazou, vznikající ochlazením vlhkého a teplého vzduchu proudícího z nížiny.

Na majetku LDSO lze s ohledem na klimatické změny rozlišit několik základních souborů lesních typů:

Kyselé dubové bučiny, živné dubové bučiny, střídavě oglejený jedlodubový les s příměsí břízy a osiky, živné a vysychavé habrovodubové lesy 3. lesního vegetačního stupně.

Základními hospodářskými dřevinami se ve svém růstovém a zdravotním optimu jeví být dub zimní a bříza bělokorá. Z jehličnanů borovice lesní a jedle bělokorá a vtroušený modřín opadavý. Cílem je tedy druhově, výškově a prostorově rozrůzněný smíšený les, který se v budoucnu bude přirozeně obnovovat a těžit výběrem jednotlivých stromů.

(  V přirozeném lese na takových stanovištích by k obnově docházelo mechanickým rozpadem horního patra a tvorbou světelných šachet, v nichž by docházelo k samovolné obnově dřevin. )

Vysoký podíl hnilob v opakujících se kalamitních těžbách, každoroční až chorobná plodivost stejnorodých porostů, defoliace a neudržitelnost pěstované monokultury vedly v roce 2005 k rozhodnutí přestavět nepůvodní smrkové monokultury na lesy přírodě blízké.

Z umělého zalesnění byl a nadále musí být vyloučen smrk. Obnovován byl výhradně clonnou sečí s přirozenou obnovou pod porostem. Doplňování chybějících převážně původních dřevin do vytěžených ploch, uvolňování a ochrana vtroušených dřevin včetně habitatových jedinců břízy bělokoré, daly za krátký čas lesům LDSO zcela novou tvář a otevřely dveře možnostem přírodě bližších a citlivějších postupů pěstění lesa, vedoucích k odolnějším lesům dobře adaptovaným na probíhající změny klimatu.

Plošný rozpad nepůvodních smrkových monokultur v roce 2018 uzavřel 200 letou kapitolu plantážového pěstování lesů v nižších vrchovinách celé Evropy a vrátil scénář života lesů zpět přírodě.

Díky tzv. kotlíkům listnatých dřevin a jedle ze 70. let 20. století, kdy krátkodobé uvolnění plánovaného socialistického nakládání s lesem hojně a smysluplně využil hajný p. Ryšavý, společně s více než polovinou přestavěné porostní plochy LDSO smíšeným listnatým lesem, nedošlo při kalamitě posledních let k exploatačnímu narušení funkcí lesa. Naopak se otevřela možnost započít s plným uvolněním přírodních procesů, které v sobě zahrnují obnovu lesů pod přípravnými porosty a ponechání části dříví k zetlení.

Posílení biodiverzity, zadržování vody v lesích, komplexní péče o krajinu /výsadba alejí a biokoridorů/ a maximální využití tvůrčí síly přírody při hospodaření, se skrze společenskou poptávku stávají protipólem přetížené a industriálně narušené krajiny Velkobítešska.

DOPORUČENÁ PĚSTEBNÍ A LESOOCHRANNÁ OPATŘENÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESÍCH LDSO.

Cílem opatření je zaručit ekologickou, sociální a ekonomickou stabilitu lesů. Skloubit hospodářskou, rekreační a ekonomickou využitelnost lesů tak, aby obce sdružené v LDSO nemusely do lesů vkládat zbytečné finanční prostředky, a lesy byly zachovány budoucím generacím v lepším stavu, než byly v období před plošným rozpadem nepůvodní monokultury.

Veškeré práce v lesích LDSO provádějí lesní dělníci žijící v blízkém okolí, z kladným vztahem k práci a s vysokým odborným a manuálním nasazením, což společně s využitím služeb místních dodavatelů oplocenek a odběratelů podstatné části dřevní hmoty, naplňuje vizi zdravého sociálního prostředí a zaměstnanosti.

HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ:

V roce 2024 je celá plocha lesů obnovena převážně listnatým smíšeným lesem. Malé ostrůvky mladého smrkového lesa již nepředstavují výraznou finanční zátěž v případné obnově.

Mozaikovitě jsou po celé porostní ploše rozmístěny plodící habitatové stromy, převážně břízy bělokoré, osiky obecné, třešně ptačí, jeřábu ptačího a dubu zimního, což zaručuje, že v případě dalších klimatických výkyvů se les obnoví naprosto sám bez jakýchkoliv nákladů.

Koncepce hospodářské úpravy lesů bude využívat rozdílné doby obmýtí u dubu a břízy jako hlavních dřevin. Ke skupinovité různověkosti dojde pomístnou těžbou a obnovou v březových skupinách stáří cca 30-40 roků. Dub pokračuje v růstu, skupiny po vytěžené bříze budou většinou přirozeně obnoveny cílovou dřevinou. Tím bude již v následné generaci lesa po rozvrácených stejnověkých homogenních porostech dosaženo věkových rozdílů mezi jednotlivými maloplošnými skupinami nejméně 30 – 40 let. Bude tak vznikat žádoucí mozaika různě vysokých porostních skupin, což je spolu s druhovou pestrostí hlavním faktorem zvyšujícím odolnost lesů.

PĚSTĚNÍ LESŮ A TĚŽBA:

Cílem obnovy je těžba dříví výběrem jednotlivých stromů tvarovým a zralostním výběrem tak, aby docházelo k masivní přirozené obnově. (ukázka Oddělení 5 C)

V lokalitách, kde bude požadována druhová změna či doplnění žádoucích dřevin, bude využito výsevu semen pod porostem. Odpadne drahé zalesňování, pěstování sazenic, ožínání atd. (ukázka Oddělení 2 A)

Po celé ploše v min. vzdálenosti 50 m neustále udržovat, doplňovat a ochraňovat skupiny habitatových stromů, jako záruku obnovy po případných kalamitách. (ukázka Oddělení 2 C)

Podíl melioračních a zpevňujících dřevin jako závazný ukazatel LHP již na majetku LDSO není předepsán.

Výchovu porostů provádět jen skupinovitě a roztroušeně. (Návrh nového zákona o lesích již výchovu do 40 roků obecním a soukromým lesům nenařizuje). Maximálně využít autoredukci dřevin ve svých vzájemných vazbách.

MYSLIVOST:

Udržovat vyvážené stavy zvěře v lesích, aby docházelo k odrůstání min. 60 % přirozeně obnovených, po ploše rovnoměrně rozmístěných, nepoškozených jedinců.  (Kontrola UHÚL min. 1/3 roky)

Vytvořit a udržovat kontrolní a srovnávací oplocené plochy za účelem monitorování vlivu zvěře na les (kontrolní oplocenky).

Nepřikrmovat v lesích zvěř. (V zimním období je vhodnější ji přikrmováním a klidem odvést do keřových enkláv ve volné krajině.)

Pomoci zemědělcům s odlovem černé zvěře v lesích. (Klidová období pro možnost intenzivního lovu.)

Komplexně napomáhat péči o krajinu. (Výsadba alejí, biokoridorů s plodonosnými dřevinami, stavba mokřadů a napajedel.)

OCHRANA LESŮ -biologická, mechanická a chemická:

Vzhledem ke zdravotním rizikům a ekologické zátěži je nutné maximálně omezit používání herbicidů. (Novelou lesního zákona navrhované lhůty pro obnovu porostů na holinách 5 roků a zajištění 10 let např. po rozpadu skupiny smrků, zaručuje dostatečné období k obnově lesa.)

Naprosto vyloučit používání rodenticidů k hubení hlodavců.

V lesích upřednostňovat případnou stavbu dřevěných oplocenek před drátěnými. (Pro jejich funkčnost, jednoduchost údržby, nepotřebu úklidu.)

Zanechat ptactvu dostatečné množství doupných stromů. Doupné stromy jsou téměř vždy těmi nejméně kvalitními, s dutinami, hnilobou a tudíž ekonomicky prakticky nevyužitelné, přitom s obrovskou ekologickou hodnotou, kterou bohužel nedovedeme v současnosti finančně vyčíslit. Vytipovat a trvale označit části porostů starších 120 let určených k dožití.

Pro zvýšení biodiverzity a ukládání uhlíku, ke kterému se ČR smluvně zavázala, je třeba dle par. 33 zákona o lesích a doplňujících vyhlášek ponechat v lesích dostatečné množství dříví a klestu k zetlení.

Dle výstupů současných výzkumů je doporučené funkční množství 30-50 m³/ha nerovnoměrně rozmístěné v krajině. Při porostní zásobě 500 m³ dříví /ha je to necelých 10 % vesměs přirozeně a postupně se objevujících.

(Diskusi o tom, zda ponechávat či neponechávat dříví k zetlení, mají v Evropě všechny moderní soukromé majetky za sebou. Nejde tedy o to, jestli ano či ne, ale o to, jak tuhle funkci lesa smysluplně prostorově zajistit a využít ke zlepšení stavu vlastního lesa. Na rozdíl od určité ekonomické ztráty z neprodaného dříví nelze prokazatelné ekologické přínosy v případě ponechání určitého množství dříví k zetlení finančně vyčíslit.)

(množství tlejícího dříví v lesích vůči nadmořské výšce a typu lesa dovysvětlím ústně)

V nově rostoucím listnatém smíšeném lese nebude možné tohoto vyváženého stavu v blízké budoucnosti dosáhnout do doby, než se houbovými patogeny či mechanickým poškozením začnou jednotlivé tlející souše utvářet. Ve výchově lze zakroužkováním kambia např. tzv. obrostlíku uměle souš vytvořit. Vhodná pro hnízdění ptactva je např. osika. Ideální by bylo dosažení min. 5 % tlejícího dříví různých tlouštěk / ha.

Při ožínání upřednostňovat diferencovaný přístup na ploše, upřednostňovat kombinace ošlapávání buřeně s individuálním ožnutím sazenice. Neprovádět plošné sečení křovinořezem neproškolenými pracovníky, které vede k likvidaci všech přimíšených dřevin.

Budování mokřadů a tůní společně s pomístným zahrnováním melioračních struh je společně s tvarem smíšeného rozrůzněného lesa a ponecháním části dříví k zetlení, dostatečnou a zřejmě jedinou možnou činností vedoucí k zadržení vody v krajině.

ESTETIKA LESA:

Lesy v majetku LDSO by s další rostoucí zátěží zabetonované krajiny a liniových výstaveb, měly vytvářet ostrov klidu, zdraví, odpočinku a zachování biodiverzity. V průběhu doby se jeví vhodné smysluplně v místech navazujících na zástavbu utvářet jejich "příměstskou podobu", což se nevylučuje s hospodařením v lese. Projektování alejí a vycházkových tras z center obcí by mělo navazovat na udržovanou páteřní síť lesních cest.

Obnova a údržba studánek, zprůchodňování naučné stezky "Už ty mlýny doklapaly", zprůchodňování bezzásahové lokality PP Na Kutinách, péče o soustavu sakrálních památek s názvem "Galerie pod nebesy" bítešského sochaře Lubomíra Laciny jsou samozřejmostí.

ZÁVĚR:

Lesy ve vlastnictví LDSO vyšly z kalamity biologicky posílené a odolnější proti klimatickým výkyvům.  (srov. LČR lokalita - hranice Městské lesy Velká Bíteš, Svatá hora, Polná, Tři věžičky - až 1 000 ha velké holoseče.)

Lze konstatovat, že v případě nedostatku finančních prostředků na investice do lesů lze okamžitě dlouhodobě přerušit intenzivní hospodaření bez rizika nedodržování povinností, vyplývajících ze zákona o lesích, aniž by tohle přerušení mělo za následek zhoršení stavu lesa. Spíše naopak.

Ve Velké Bíteši  1. 1. 2025

-------------------------------------------------------------------------------

DOPLŇUJÍCÍ KOMENTÁŘ:

- Na LDSO bylo ponecháno jako "biologické dědictví" kalamity cca 7% uschlého smrkového dříví. Převážně v porostech do 40 roků.

Při tvorbě LHP bylo dohodnuto v závěrečném šetření KÚ Kraje Vysočina, že dříví, ponechané k zetlení v lokalitách umělé výsadby lesa, bude v lesní hospodářské evidenci označeno křížkem červené barvy.

1m³ se v době kalamity prodával za cca 600 Kč - náklady na těžbu cca 500 Kč - dotace na kůrovcové dříví 800 Kč / m³.

Nejde tedy o žádnou finanční ztrátu, pokud nevznikla nutnost následně lokalitu draze zalesnit.

- Na bankovních účtech disponuje LDSO částkou cca 15 mil. Kč. Prodej dříví, služby cizím subjektům, dotace, stále tuhle částku a zákonně rozpouštěné rezervy dorovnávají.

- 7 mil. Kč je pomyslná hranice, kdy budou zastaveny investice do lesů.

- Je třeba mít na paměti, že populistické ataky vůči lesnímu personálu přehlíží fakt, že obce běžně do postižených lesů investují nemalé prostředky. Tak by tomu bylo i v případě LDSO, kdyby včas nezapočala přestavba lesů.